ČESKÉ NEZÁVISLÉ DOPRAVNÍ SDRUŽENÍ
Czech Independent Transport Association, Tschechische unabhängige Verkehrsgesellschaft
WWW.CNDS.CZ
Ostrava

Historie trolejbusů na Ostravsku...

Návrhy na zřízení trolejbusové sítě v Ostravě pocházejí z období po druhé světové válce, nejblíže vystavění byly plány z roku 1949, kdy se uvažovalo o zavedení trolejbusů na třech linkách, a to z Náměstí Republiky do Petřkovic, Vratimova a Michálkovic. Do Petřkovic nakonec dorazila v prosinci roku 1950 tramvaj, ta byla v roce 1982 zrušena a návrhy na trolejbusovou dopravu do těchto míst opět ožily, bohužel k zavedení nedošlo, což této oblasti za řekou Odrou dodnes citelně schází. Do Vratimova trolejbusy rovněž nikdy nejezdily a v současných plánech ani podobné záměry nejsou, a tak jediné Michálkovice se spojení trolejbusů dočkaly, oproti původním záměrům až v roce 1953. Nové návrhy počítaly se zahájením nejprve městského okruhu ( což bylo uplatněno např. ve Zlíně či v severočeských Teplicích ). Trasa byla plánována následovně: Náměstí Republiky – Zimní stadion – Husův sad – Nová radnice – Náměstí Svatopluka Čecha – Jirská osada – Sládkova – Zimní stadion – Náměstí Republiky. K uskutečnění plánu začínalo pozvolna docházet, z ostravského dopravního podniku bylo vybráno sedm lidí, kteří se záhy „přestěhovali“ do Brna, aby se s novým dopravním prostředkem naučili zacházet. Po jejich návratu byli zaučování další řidiči, a to již na nedostavěném městském okruhu. Dne 9. května 1952, na sedmé výročí osvobození Československa, byl zahájen provoz na dvou proti sobě vedených linkách s označením „A“ a „B“ ve zmíněné okružní trase z Náměstí Republiky. Provoz zahajovalo šest trolejbusů typu Škoda 7 Tr 1. Připomeňme, že původním záměrem bylo označit trolejbusové linky číslicemi 31 a 32, k čemuž ale nakonec nedošlo. Trolejbusy zpočátku neměly vlastní vozovnu a jejich údržba se prováděla na smyčce Náměstí Republiky. Bylo-li zapotřebí většího zásahu byly trolejbusy přetaženy na tyči za autobusem typu Škoda 706 RO do autobusových garáží Fifejdy ( tehdy Sládkova ). Teprve od 12. srpna 1952 zajíždějí trolejbusy do staronové vozovny v Hrušově, kde je v té době v plném proudu výstavba druhé trolejbusové trati. Vozovnu původně využívaly úzkokolejné tramvaje, jakmile byla trať do Hrušova sjízdná, vystřídaly je trolejbusy. Provoz na trati do Hrušova byl zahájen linkou C v trase Náměstí Republiky – Nová radnice – Hrušov, místní nádraží dne 31. srpna 1952. Trať do Hrušova se tak stává druhou trolejbusovou tratí ve Slezsku, tou první se stala trolejbusová dráha v Opavě, kde byl zahájen provoz 24. srpna 1952. Dodnes zůstává Opava jediným slezským městem, kde jezdí trolejbusy společně se slezskou částí Ostravy. Pro provoz na trati do Hrušova nebyly zakoupeny žádné nové trolejbusy, intervaly mezi jednotlivými linkami se mezi sebou jenom poupravily. Nových trolejbusů se dočkala Ostrava o rok později, kdy bylo postupně dodáno celkem 20 robustních trolejbusů typu Tatra 400 ( evid. č. 7-26 ). Teprve rok staré trolejbusy typu Škoda 7 Tr byly odprodány do Pardubic, neboť se naskytly obavy, že by nevyjely kopcovitou trať do Michálkovic. Na té se provoz zahájil dne 6. prosince 1953, nová linka byla označena číslem 54. Teprve od 4. dubna roku následujícího byly přečísleny i zbylé trolejbusové linky z A-C na 51-53. Do Michálkovi jezdila chvíli souběžně s trolejbusem i úzkokolejná tramvaj, jejíž dřevěná vozovna v Michálkovicích byla stejně jako ta v Hrušově adoptována pro trolejbusy (využívána pouze pro odstavování, údržba se prováděla nadále v Hrušově ). Důvodem souběžného provozu tramvaje a trolejbusy byl strach z toho, že trolejbusy prudkou estakádu nezvládnou. Od 1. prosince 1954 získávají trolejbusy svou novou vozovnu, a to na Sokolské ulici, která slouží trolejbusům doposud. Do nové vozovny byl přesunut celý vozový park z Hrušova a Michálkovic. Od 23. prosince roku 1957 došlo k menší změně ve vedení linek. Po pěti letech přestaly být linky 51 a 52 okružní. Před Hlavním nádraží v Přívoze byla postavena nová smyčka a linka 51 je vedena v trase Náměstí Republiky – Nová radnice – Sad Boženy Němcové – Hlavní nádraží, zatímco linka 52 v trase Náměstí Republiky – Sládkova – Jirská osada – Hlavní nádraží. Pozdější zrušení tohoto úseku byla škoda, neboť se jednalo o nejrychlejší spojení z Náměstí Republiky k Hlavnímu nádraží. Jako zajímavost můžeme uvést, že z Cihelní ulice neexistuje jediná fotografie s trolejbusem. Od 15. července roku 1958 je linka číslo 54 oddělena od zbytku sítě. Výstavba nového mostu u Nové radnice ( původní byl vyhozen do vzduchu při ústupu fašistů ) si vynutila zkrácení linky na provizorní smyčku u dnešního Náměstí J. Gagarina ( tehdy kino Oko ), a tak byla nově vedena v trase Michálkovice – Kino Oko, cestující vystoupili a šli přes lávku pěšky k zastávkám linek 51-53. Trolejbusy ještě nějakou dobu bez cestujících jezdily přes most do vozovny. Po jeho úplném uzavření od 24. listopadu 1958 byly trolejbusy přetahovány na tyči přes most Miloše Sýkory. Od stejného data byla zahájena také náhradní doprava v trase Kino Oko – Náměstí Republiky, záhy byla zkrácena ke Stalinovu náměstí ( Nová radnice ) a nakonec byla od 19. března 1959 úplně zrušena. Průběžná trolejbusová doprava mezi Náměstím Republiky a Michálkovicemi ( provizorní smyčka Kino Oko byla snesena ) byla zahájena 30. dubna 1959. Nová stavba dostala jméno most Pionýrů. Za 17 let, vinou špatného odvětrávání, most explodoval… Od roku 1958 jsou dodávány nové trolejbusy typu Škoda 8 Tr, první dva vozy měly označení 8 Tr 5 ( evid. č. 27 a 28 ) a od dalších dodávaných vozů měly jisté odlišnosti ( např. linková orientace nad zadními dveřmi apod. ). Další vozy byly dodávány v průběhu 1958-1960, celkem jich jezdilo v ostravské městské dopravě 21 ( evid. č. 27-47 ), po té začaly být dodávány již moderní vozy typu Škoda 9 Tr. Důležitým bodem výstavby trolejbusové sítě bylo zprovoznění trolejbusové trati na Výstaviště. Zde jezdila nejprve tramvaj normálně rozchodná, od roku 1950 tramvaj úzkokolejná ( do 27. dubna 1960 ), a po té trolejbus. Doprava na Smetanovo náměstí byla zahájena 1. května 1960. V trase Smetanovo náměstí-Hrušov byla zahájena doprava na nové lince číslo 55. Zajímavostí této linky bylo, že na ní byly v letech 1961-1963 provozovány trolejbusy s vleky ( tři vleky čísel 139-141, typu karosa B 40 ). K těmto přívěsům bylo vyčleněno několik vozů typu Škoda 8 Tr ( evid. č. 42, 43, 45 a 47 ). Od stejného data byla provozována i nová linka číslo 56, jezdící pouze v neděli a o svátcích. Její trasa byla vedena od Smetanova náměstí ke Stromovce, na dnešní smyčku ZOO. Postavením krátkého úseku k Výstavišti dosáhly trolejbusy třech nejlepších bodů pro spojení s dalšími oblastmi – Náměstí republiky, Sad Boženy Němcové a Smetanovo náměstí. Od 6. listopadu 1960 bylo ještě spojení trolejbusy vylepšeno. Linka číslo 51 byla převedená ze své „historické“ trasy od Náměstí Republiky. Trolejbusy s označením této linky byly vedeny nově v trase Smetanovo náměstí – Hlavní nádraží. Od 23. dubna 1961 byla odkloněna linka číslo 56 po novém úseku přes most Miloše Sýkory k dnešnímu náměstí J. Gagarina s napojením na trať do Michálkovic. Provoz byl zároveň zahájen celotýdenně! Od 30. prosince došlo k prodloužení trolejbusové trati v Hrušově od místního nádraží o cca 300 metrů na novou smyčku u Kina Svět, kam byla zkrácena již dříve tramvajová úzkokolejná linka, do té doby končící u náměstí J. Gagarina. Od 18. května 1964 byla trolejbusová linka číslo 56 v ranní špičce prodloužena až na smyčku Michálkovice. Do roku 1967 byl počet trolejbusových linek největší ve své historii ( šest, č. 51-56 ), po té dochází ke stagnaci provozu a počet linek se snižuje. Teprve v osmdesátých letech dostávají trolejbusy v Ostravě další oživující impulsy… Od roku 1963 byly do Ostravy dodávány nové trolejbusy typu Škoda 9 Tr. První dodávka ( Š 9 Tr 2 ) činila 10 kusovou sérii ( čísla 48-57 ), které byly dodány pro městský provoz v nevyhovujícím dvoudveřovém provedení ( původně se mělo jednat o dodávku do SSSR ) a s odlišnou barvenou kombinací. Pozdější dodávky typu tohoto trolejbusy byly již ve třídveřové verzi, s výjimkou čísel 75-78. Další odlišnosti se daly najít ještě na vozech Škoda 9 Tr H čísel 81 a 82, které byly dodány v provedení pro Kábul. Nízký počet trolejbusů nových a naopak vysoký počet trolejbusů přestárlých donutil zakoupit DPMO tři ojeté trolejbusy z Pardubic. Trolejbus číslo 82 je tak jediným afgánským dochovaným trolejbusem, neboť dodnes dotváří kolorit sbírek Dopravního podniku Ostrava. S postupným zařazováním nových „devítek“ bylo možno vyřadit již přestárlé vozy typu Tatra 400, z nichž poslední ( evid. č. 19 ) dojezdila v roce 1972 ( dnes sbírka TM Brno, evid. č. 26 určeno pro nový historický exponát DPO jmenovaného typu, vůz původního čísla 9441 z Prahy, nyní uschován v ústředních dílnách DPO ). Rok 1967 byl pro trolejbusovou dopravu v Ostravě kritickým. I v Ostravě se začala uplatňovat pozvolna vize, že trolejbusy jsou nadbytečnými, a že jejich provoz dokáží nahradit v plné míře autobusy. První a poslední rušení trolejbusových tratí nastalo v roce 1967. Začalo se hned s tou nejdůležitější – na Smetanovo náměstí ( důležitost tohoto přestupního uzlu tehdy ještě zvýrazňovala přítomnost autobusového nádraží za divadlem Antonína Dvořáka ). Nutno dodat, že trolejbusová doprava do „těchto končit“ nebyla ukončena najednou. Nejprve byla od 13. března 1967 přesunuta veškerá trolejbusová trakce z této oblasti na Náměstí Republiky ( linka č. 56 začala navíc jezdit přes most Pionýrů, úsek po mostě Miloše Sýkory tak zůstal nevyužíván ), ale pouze mimo špičku. Ve špičku se vrátily trolejbusy do své původní trasy. Již o sedm dní později byla výstavba pěší zóny na Gottwaldově ulici ( přes dnešní Masarykovo náměstí ) v natolik pokročilém stádiu, že na Náměstí Republiky zůstaly ukončeny již všechny linky. Po dokončení pěší zóny se měla původně provozovat ve špičku alespoň linka 55. Bohužel k tomu nedošlo, a tak se chybějícího dopravního spojení trolejbusem na Výstaviště snaží dodnes ( a zatím neúspěšně, a to i přes osazení sloupů! ) marně dosáhnout. Od 2. května 1967 byly zrušeny linky čísel 55 a 56, které se s ostatními překrývaly. Zůstala tak již jen ta forma dopravy, která existovala před rokem 1960, tedy čtyři linky vedeny do Michálkovic, Hrušova a po městském okruhu ( s ukončením na Hlavním nádraží ). Bez trolejbusů zůstala ponechána nadále trať přes most Miloše Sýkory. Od 1. července 1967 došlo alespoň ke krátkému prodloužení trolejbusové trati. Tramvajová trať Hrušov-Bohumín byla opět zkrácena, a k nové tramvajové konečné byla přesunuta i trolejbusová linka číslo 53. Od stejného data však byla zrušena původní část městského okruhu a s ním i celá linka číslo 52 ( tedy úsek od nádraží přes Jirskou osadu a ulici Sládkovou, nahrazeno autobusovou linkou číslo 35 ). Od 1. srpna 1967 je převedena linka číslo 51 do trasy Hlavní nádraží-Most Miloše Sýkory ( tehdy zast. OD Hutník ) – ZOO. Chybějícího spojení mezi Náměstím Republiky a Hlavním nádraží bylo dosaženo opětovným zahájením linky číslo 52 od 1. února 1968, a to v původní trase linky číslo 51. Tak bylo dosaženo spojení do všech důležitých směrů ( samozřejmě za dané situace, po zrušení trati na Výstaviště se o optimálním stavu mluvit nedá… ) . Až do osmdesátých let zůstal vývoj trolejbusové dopravy bez větších změn. Zařazovány byly nadále vozy typu Škoda 9 Tr ( později verze 9 Tr H a 9 Tr Ht, poslední vůz číslo 3122 – trolejbusům byla v rámci jednotného číslování vozidel MHD přidělena řada 3000, později ještě +100 ), nová trolejbusová trať v daném období ( 1971-1979 ) postavena nebyla, Ostravu a trolejbusovou dopravu však zasáhla velká přestavba komunikací spojená s množstvím přeložek, takže se na ty nejdůležitější úpravy ve vedení trochu poohlédneme. První výlukou, která však zasáhla do provozu trolejbusů jen minimálně, bylo přerušení trolejbusové dopravy do Michálkovic a zřízení provizorní smyčky U Pumpy, a to od 5. února 1968 do 1. listopadu ( linky 51, vzhledem k tomu, že byla vedena na smyčku ZOO, se přerušení dopravy na tomto úseku nedotklo ). Provizorní smyčka zůstala ponechána, neboť bylo počítáno s jejím dalším využitím, ke kterému došlo v období od 13. května do 25. května roku 1969. Od 29. května 1968 dochází k další změně. Trolejbusy linek číslo 51 a 52 jsou přesunuty od smyčky na Hlavním nádraží do provizorní smyčky nedaleko zastávky Náměstí Svatopluka Čecha, postavené v ulicích Hlávkově a Špálově. Provizorium přetrvalo 6 let, když byly trolejbusy převedeny po dostavbě nádraží a přednádražního prostoru na novou – současnou – smyčku ( stalo se tak od 11. srpna 1974 ). Pro zlepšení dopravního spojení byly některé spoje linky číslo 51 prodlouženy ze smyčky ZOO do Michálkovic. Na jaře roku 1969 započala rekonstrukce ulice Bohumínské v úseku Nám. J. Gagarina – křižovatka Kamenec. Linka číslo 51 tak byla od 7. června 1969 zrušena. Aby mohl být trolejbusový provoz s postupujícími pracemi zachován, byla vybudována provizorní trať v ulicích Michálkovické a Golikově, po které byla vedena linka číslo 54, ale v nové trase: Michálkovice – Nám. J. Gagarina – Most Miloše Sýkory – Nová radnice – Hlavní nádraží, tedy v trase linky číslo 51 ( tento stav trval od jara roku 1970 ). Od 2. června roku 1970 byla křižovatka na Kamenci dostavěna a trolejbusy se mohly navrátit do svých původních tras, linka číslo 54 do trasy Michálkovice – Nám. Republiky a linka 51 do trasy Michálkovice ( ZOO ) – Hlavní nádraží. Provizorní úsek byl snesen. Další přišla na řadu smyčka Náměstí Republiky. Nepřehledná dopravní situace byla vyřešena rekonstrukcí zde vedených ulic, smyčky a vybudováním podchodů. Trolejbusy tak byly ukončeny na nedaleké provizorní smyčce před hasičskou zbrojnicí. Od 6. května 1970 zde končily linky čísel 52 a 53 ( od 2. června i 54 ), a to až do 26. června roku 1972. Po devíti letech byla konečně postavena nová trolejbusová trať, a to v trase původní úzkokolejné dráhy po nové Bohumínské ulici ( díky dobrému terénu – oblouky s velkým poloměrem, rovinatá trať – zde byly prováděny po dlouhou dobu technicko-policejní zkoušky ). Provoz na nové trolejbusové trati byl zahájen 1. září 1970. Zavedena byla nová linka číslo 55 vedena v trase Nám. Republiky – Hrušov ( přes Kamenec ). Dalším poměrně citelným zásahem do trolejbusové sítě bylo přerušení dopravy v úseku Zimní stadion – Nová radnice ( od 10. května 1972 ). Trolejbusy byly vedeny následovně: linky číslo 53 a 55 byly vedeny jako polookružní proti sobě, tedy linka číslo 53 v trase Hrušov – Vozovna – Most Miloše Sýkory – Bohumínská – Hrušov a linka číslo 55 v opačném směru. Linky čísel 51 a 52 byly zrušeny, linka číslo 54 byla vedena v trase linky číslo 51. Přeprava cestujících v úseku od Nové radnice ( tehdy Nám. Říjnové revoluce ) byla zajišťována autobusovými linkami číslo 21, 22 a 30 a tramvajovými čísel 1, 2, 4, 8 a 12. Tento stav přetrvával dva měsíce. Od 1. ledna 1973 dochází k přečíslování linek trolejbusů, a to přičtením čísla 50 k číslu původnímu.
51 > 101 Hlavní nádraží – Michálkovice ( ZOO )
52 > 102 Hlavní nádraží – Náměstí republiky
53 > 103 Náměstí Republiky – Hrušov ( kolem vozovny trolejbusů )
54 > 104 Náměstí Republiky – Michálkovice
55 > 105 Náměstí Republiky – Hrušov ( přes Bohumínskou ulici )
Od 16. srpna 1973 byla zrušena linka číslo 101, a to kvůli rekonstrukce Bohumínské ulice v úseku křižovatka Kamenec – Nám. J. Gagarina – prostor pod Novou radnicí. Od 3. září roku 1973 jsou některé spoje linky číslo 104 vedeny na smyčku ZOO, ovšem jen do 2. února následujícího roku. Po zrušení tramvaje v úseku Hrušov-Bohumín ztrácí na významu smyčka Hrušov (do té doby s obrovskou frekvencí cestujících, vezmeme-li v úvahu, že jako na jediné trati zde byly využívány přívěsy k trolejbusům ). Frekvence cestujících zde hluboce klesala, linka číslo 103 byla v pozdějších letech převedena na konečnou Důl Heřmanice, krátký úsek byl nakonec v roce 2003 zrušen… Rovněž třída Osvoboditelů ( dnes Sokolská ) potřebovala nutnou opravu. Od 12. listopadu 1973 byla přerušena doprava od křižovatky u sadu Boženy Němcové k vozovně trolejbusů. Linka číslo 103 tak byla vedena v trase od Hlavního nádraží po Muglinovská ulici do Hrušova ( pořádně krátká trasa ), linka číslo 102 byla vedena v trase od Náměstí Republiky k vozovně, linka 101 byla zrušena, trasy linek 105 a 104 se výluka nedotkla. Tento stav trval přechodně, neboť od 4. prosince stejného roku byl provoz na Sokolské třídě uzavřen úplně a trolejbusová linka číslo 102 byla rovněž zrušena. Aby mohl být zachován provoz trolejbusů do vozovny, byl postaven krátký jednostopý úsek po Hrušovské ulici, napojující se na ulici Muglinovskou. Vybudována tak byla třetí výjezdní brána pro trolejbusy ( dnes existují pouze dvě, jedna je trvale nevyužívaná a při výjezdu z ní se zde nachází výhybka Kremnica, jediná svého druhu v ostravské síti ). Práce na Sokolské třídě byly dokončeny v závěru roku 1974, provoz trolejbusů se však obnovoval velice pomalu. Nejprve byla od 23. prosince 1974 převedena linka číslo 103 do své původní trasy. Smyčka Hlavní nádraží ( od 11. srpna 1974 byla zrušena provizorní smyčka v Hlávkově a Špálově ulici a trolejbusy byly převedeny na novu smyčku ) zůstala nevyužita. Na začátku roku 1975 je snesen provizorní vjezd do vozovny po ulici Hrušovské. Teprve od 20. dubna je trať na Hlavní nádraží opět v provozu, jelikož byla konečně dokončena úprava trolejového vedení na křižovatce u sadu Boženy Němcové a obnovena byla doprava na lince číslo 102. Linka 101 byla obnovena až od 1. července. Od 18. června do 18. září roku 1976 byla přerušena doprava na krátkém úseku od Zimního stadiónu na Náměstí Republiky ( oprava Hornopolní ulice ). Trolejbusy byly ukončeny na provizorně postavené smyčce Zimní stadion, jejíž vyasfaltovaná plocha je dodnes velice dobře patrná. V letních měsících téhož roku proběhla ještě výluka na serpentinách do Michálkovic. Linka 104 byla v celé své trase nahrazena autobusy a linka 101 byla vedena jako okružní v trase: Hlavní nádraží – Most Miloše Sýkory – Bohumínská – Muglinovská – Hlavní nádraží ( v obou směrech ). Rok 1976 přinesl i jednu zcela nečekanou událost, ale také velice nepříjemnou. 25. listopadu 1976 v 5:42 došlo ke vznícení plynu pod mostem Pionýrů, který následkem toho explodoval. Destrukce mostu způsobila kolaps v trolejbusové dopravě. Na mostě byl v onu chvíli mimo jiné také trolejbus Škoda 8 Tr 9 evid. č. 37 ( zařazen 1959 ). Ten byla následně vyřazen. V trolejbuse bylo zraněno 28 lidí, z toho 15 těžce. Dopravní situaci po výbuchu se nebudeme zatěžovat. Náhradou za vybuchlý most byly dva armádou vybudované ženijní mosty s dřevěnou vozovkou, po kterých byly převedeny linky čísel 104 a 105 ( linka číslo 105 byla později převedena do trasy přes most Miloše Sýkory ).Provizorní mosty se přestaly používat po dostavbě estakády v srpnu roku 1986. Konečně po osmi letech od otevření trati po Bohumínské ulici se dočkává Ostrava další nové 3 800 metrů dlouhé trati. Od Zimního stadiónu je vytvořena zcela nová větev přes stavějící se sídliště Fifejdy (okolo Pivovaru Ostravar ) na dnešní konečnou Sokola Tůmy v Mariánských Horách. Provoz na nové trati byl zahájen 1. května 1979. Trolejbusy se tak dostaly do Mariánských Hora a navíc získaly ( ne zrovna šikovně řešené ) nové napojení na tramvajovou síť. Převedena zde byla linka číslo 102, jejíž trasa zůstala zachována doposud. O rok později došlo opět k dalšímu prodloužení. Trolejbusy byla napojena druhá část sídliště Fifejdy ( dnešní část kolem OC Futurum ). Provoz byl zahájen 1. prosince roku 1980 s novými linkami čísel 106 a 107, které byly obě vedeny v trase od ZOO jako polookružní přes sídliště Fifejdy ( vedeny proti sobě ). Trasy těchto linek se ještě několikrát změnily. Nutno dodat, že od roku 1967 došlo konečně „k proražení“ čísla 6 jako největšího počtu provozovaných linek v historii trolejbusové dopravy, i když tento stav trval jen chvíli, protože již od 10. října roku 1980 byla linka číslo 107 zrušena a linka číslo 106 byla vedena na smyčku Sokola Tůmy. Od 1. ledna 1985 je v provozu nová trolejbusová trať, a to na Důl Rudý Říjen ( Důl Heřmanice ). Převedena je na ni ze smyčky ZOO linka číslo 106. Jednalo se o dnešní „vrchní větev“ spojující Důl Heřmanice, tedy o tu, která vychází z michálkovické trati. Od 7. září 1992 je Důl Heřmanice trolejově napojen i „spodní větví“, ale k zahájení provozu na ulici Orlovské, převedením linky číslo 103 z Hrušova, došlo až k 1. září 1995. Od 31. října roku 1986 je zavedena nová linka číslo 107, vedená v trase od nové smyčky Bazaly na konečnou Nám. Republiky. Nová smyčka vznikla zkrácením provizorní tratě, postavené v souvislosti s výstavbou estakády v roce 1980. Od 1. září 1988 je pak linka číslo 107 převedena na konečnou Mariánské Hory, Zátiší ( dnešní Sokola Tůmy ), v trase kolem pivovaru Ostravar. Od 17. prosince roku 1993 je v provozu po několika odkladech nová linka číslo 108, ale také nová trať přes sídliště Muglinov. Linka byla vedena v trase Náměstí Republiky – Most Miloše Sýkory – Hladnov – Muglinov – Hlavní nádraží. K velkým změnám došlo k 1. září 1995, a to v celém systému ostravské městské dopravy. V provozu byla nová linka číslo 109 ( Náměstí Republiky – ZOO ) a trasy ostatních linek byly různě převedeny ( s výjimkou linek 101, 102, 104 a 105 ). Linka číslo 106 je vedena na Hlavní nádraží, linka 107 jako polookružní přes sídliště Fifejdy, linka 108 je vedena na smyčku Sokola Tůmy. Od 14. prosince ( pravidelný provoz od 15.12. ) 1995 je v provozu nový – poměrně krátký – úsek na smyčku Koblov. Trolejbusová trať zde vycházela z tratě na Hrušov. Převedena zde byla linka číslo 101, později pak 106. Jednalo se o poslední novou trolejbusovou trať ( s výjimkou postavení krátkých trolejových spojek na mostě Pionýrů ) v Ostravě. V současné době jsou zahájeny přípravné práce na zavedení trolejbusů na smyčku Výstaviště. Od 1. září roku 1996 je linka číslo 109 převedena do nové trasy, a to přes sídliště Fifejdy ( v protisměru linky číslo 107, tedy kolem pivovaru Ostravar ) na konečnou Důl Heřmenice ( přes Muglinov ). Linky čísel 107, 109 a později 110 byly a jsou vedeny pouze jako peážní. Jezdí pouze v pracovní dny, a to ještě mimo dny školních prázdnin. Zmíněná linka číslo 110 vznikla 25. listopadu 1997 a vedena byla v trase původní linky číslo 102 ( před tím 52 a 51 ), z Náměstí Republiky na Hlavní nádraží. Označení 110 bylo pouze neoficiální, jednalo se a dosud jedná o posilové spoje. Teprve od 25. ledna 1998 je označení, jízdní řád a spoje této linky zlegalizováno. Velkou změnu ve vedení linek trolejbusů zaznamenalo 1. září 2003. Od 30. srpna byl zrušen provoz na krátkém úseku trolejbusové trati do Hrušova, jelikož frekvence cestujících zde byla žalostná. Linky číslo 103 a 105 jsou tak vedeny jako polookružní, linka číslo 103 v trase Náměstí Republiky – Bohumínská, kde se přečíslovává na linku číslo 105 směr Náměstí Republiky, linka číslo 105 je vedena stejným způsobem ale opačně. Jeden spoj za hodinu od každé linky pak zajíždí na smyčku, v případě linky číslo 105 na smyčku Koblov, v případě linky číslo 103 na smyčku Důl Heřmanice, kde frekvence cestujících po uzavření dolu výrazně klesla a zavedení provozu v roce 1995 na tomto úseku bylo jakési přijití „ s křížkem po fulnuse“. A ještě malá poznámka k vozovému parku. Během provozu byly ( nebo ještě jsou ) v Ostravě v provozu následující typy trolejbusů: Š 7 Tr, Š 8 Tr, Š 9 Tr , Š 200 Tr ( Škoda-Sanos, předány do Zlína ), Š 14 Tr, Š 15 Tr, Š 17 Tr, Š 21 Tr, Solaris Trollino 12 a 15 AC. Mimo to se v souvislosti s kompletováním trolejbusů typu Solaris Trollino můžeme při zkušebních jízdách v Ostravě setkat s dalšími typy ( např. Solaris Trollino 18 AC atd.). Uveďme ještě, že typ Škoda 17 Tr měl být původně pokusem o unifikaci autobusu a trolejbusů dvou tuzemských výrobců ( Škoda a Karosa ). Ostrava postupně odkoupila a zkompletovala tři karosérie a vozům dala označení Škoda 17 Tr, do kterých byla dána výzbroj z vozů Škoda 14 Tr. Ostrava je tak jediným městem na světě, které provozuje tento typ trolejbusů ( a to pouze ve třech exemplářích )!
© 2005 Moravskoslezský dopravák
::Úvod ::Redakce ::Kontakt