Město Ústí nad Labem si za svou krušnou historii prošlo mnoha katastrofami. Mám nyní na mysli zejména ty, které výrazně změnily fyzický vzhled města. Ať už vzpomenu na husitské války, či na novodobé dějiny. Bombardování, ještě zhoubnější demolice v sedmdesátých, resp. v osmdesátých letech.. Následky posledních dvou jmenovaných událostí vidíme na městě dodnes. Proč o tom mluvím; chci upozornit na to, že rozsáhlé demolice nejsou v Ústí něčím extra neobvyklým. Narozdíl od rozsáhlé výstavby a rekonstrukce. Pravda, Ústí zažilo již jednu vlnu masové výstavby. Ta zprznila tvář města navždy. Jenže ta, co nyní nadešla, je v čemsi jiná. Chce město změnit, chce město zkrášlit. Buduje se nejvíce v novodobé historii. Pojďme tedy na malý exkurz po městě a podívejme se, co se mění a co se ještě v centru změní. Je toho poměrně dost..

Putoval jsem z Mírového náměstí přes Mariánskoun skálu, poté zpět, k divadlu a následně k Hraničáři, abych se nakonec vrátil k divadlu a prošel se k nádraží: